Zdravotní péče pro děti a dorost – prevence
Zdravotní péče pro děti a dorost ve věku od 0-19 roků je klíčovým prvkem pro udržení dobrého zdraví této věkové kategorie. Kromě přímého poskytování lékařských léčebných služeb v dětské ordinaci má zdravotní péče i významnou úlohu v oblasti prevence.
Preventivní prohlídky jsou prováděny již od raného dětství věku dítěte. Každé narozené dítě do věku svých 19 roků má právo na pravidelné preventivní prohlídky, které jsou ve větším počtu prováděny v novorozeneckém a kojeneckém věku. Dále jsou rovnoměrně rozložené v předškolním, školním věku a v době dospívání. Poslední preventivní prohlídka je tzv. výstupní, probíhá v 19 letech a pacient je předáván spolu se zdravotnickou dokumentací k praktickému lékaři pro dospělé, který přebírá ošetřující péči.
Součástí všech preventivních prohlídek je měření a vážení dítěte, posouzení celkového stavu dítěte a způsobu výživy. Pravidelně je prováděno fyzikální vyšetření, zhodnocení psychomotorického vývoje, očkování, které se vztahuje k jednotlivým věkovým skupinám. Při prohlídkách dětí je potřebné zaměřit pozornost i na možné neurologické odchylky.
Dříve, než matka s novorozencem přijde do ordinace na první preventivní prohlídku, je provedena první zdravotní prohlídka v domácím prostředí a to zpravidla do 48 hodin po příchodu z porodnice. Obsahem této prohlídky je získání osobní a těhotenské anamnézy matky, rodinná anamnéza a zhodnocení sociální úrovně rodiny. Nejdůležitější část prohlídky spočívá ve zhodnocení zdravotního stavu novorozence a jeho adaptace na rodinné prostředí.
Na preventivní prohlídku by melo dítě i dorostenec přicházet vždy v doprovodu alespoň jednoho rodiče a mít s sebou i očkovací průkaz. Přítomnost rodičů je nezbytná vzhledem k případným zjištěným potížím či odchylkám zdravotního stavu. V rámci konzultace mezi lékařem a rodiči je pak možné následné řešení zdravotního problému.
Rodiče ani děti samy by neměly podceňovat preventivní prohlídky a měly by se jich pravidelně zúčastňovat, neboť jen tak je možné předcházet vážným onemocněním, které se mohou projevit v každém věku.
Časové rozmezí prohlídek v dětské ordinaci
Prevence dětí má zásadní význam zejména v prvním roce jejich života, neboť rozvoj dítěte probíhá zvýšeným tempem, které se týká především růstu a rozvíjení psychomotorických schopností. Již v tomto období je nezbytné sledovat, zda se neprojevuje dosud skrytá vada, která by při pozdním odhalení měla závažné důsledky v dalším životě dítěte. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat i dříve narozeným dětem a dětem s jakýmkoliv zdravotním postižením.
Každá prohlídka má přesně stanovenou náplň, což umožňuje jednak zachytit změny, ale také porovnávat duševní a smyslový vývoj dítěte. Důležité je pravidelné podávání vitamínu D proti křivici a vitamínu K proti krvácivým stavům.
Všechna vyšetření probíhají v poradnách pro děti od 0 do 3 let věku, kdy je vyhrazena jiná ordinační doba, než pro ošetření dětí nemocných, tak že je minimalizováno riziko získání infekce od nemocných dětí. Kromě toho systém objednávání do poradny, umožňuje i získání více času pro pohovor mezi lékařkou a maminkou.
Děti do třech měsíců věku jsou vyšetřeny nejméně třikrát a to ve 14dnech, 6 týdnech a 3 měsících, součástí je i povinné očkování. Od 3 do 6 měsíců se provádí kontrola očkování, případně přeočkování a vyšetření celkového stavu dítěte. V šesti měsících probíhá posouzení protikřivičné ochrany a poučení rodičů o návštěvě stomatologa. V druhé polovině prvního roku života je v 8 měsících prováděna kontrola sluchu a kontrola očkování.
V prvním roce věku dítěte je prohlídka zaměřená na posouzení celkového stavu dítěte a na vývoj růstu, zhodnotí se stav chrupu, růst kostí, změří se puls na stehenních tepnách a zkontroluje se stupeň psychických dovedností dítěte, ve 14 -15 měsících probíhá přeočkování podle očkovacího kalendáře, v 18 měsících zhodnocení psychomotorického vývoje a stav dítěte, který je zaměřen na hrubou a jemnou motoriku, vývoj zubů, rozvoj řeči a sociálního chování dítěte.
Ve třech letech se preventivní prohlídka týká interního vyšetření, provádí se kontrola očkování, vyšetření sluchu, zraku, řeči, krevního tlaku a plusu, vyšetření genitálu. V pěti letech se hodnotí vnímavost barev a dítě je testováno na školní zralost a vhodnost zařazení do dětského kolektivu.
Preventivní zdravotní prohlídky v období od 6 do 18 roků probíhají v 7,9,11 a 13 letech, jejich součástí je interní vyšetření, vyšetření moči, krevního tlaku a pulsu, sluchu zraku, řeči, změření výšky a váhy. Ve 14 letech je prováděno přeočkování proti tetanu. Další přeočkování probíhají v desetiletých intervalech. V 15 letech kromě celkového vyšetření je preventivní prohlídka zaměřena na volbu studia pro budoucí povolání. Mezi 17 a 18 rokem života nastává poslední preventivní prohlídka, v době plnoletosti pacient přechází do péče praktické lékaře pro dospělé. V dnešní době může v péči pediatra zůstat pacient až do 19 let.
Očkování
Očkování je významnou ochranou dětí a dorostu zejména před nebezpečnými infekčními chorobami. V rámci péče o děti a dorost tedy očkování představuje jednu z nejdůležitějších oblastí prevence. I když většina dětských infekcí nemá závažný průběh, přesto se mohou objevit komplikace, které mohou zanechat vážné trvalé následky a někdy mohou ohrozit i život. Děti, zvláště ty nejmenší, nemají zatím vyvinutou potřebnou imunitu a jsou tedy více náchylní k nemocem. Ve skutečnosti se jejich imunitní systém neustále mění a vyvíjí během celého jejich života a proto se začíná s očkováním již od druhého měsíce po jejich narození. Bezpečnost očkování je dnes na vysoké úrovni a alergické reakce na vakcíny nejsou časté. Některé děti mohou mít zarudlou kůži nebo otok v místě kolem vpichu nebo nedlouho trvající bolest, která se dá utišit dětskými medikamenty proti bolesti.
Povinné očkování probíhá podle očkovacího kalendáře, nepovinné očkování závisí pouze na rozhodnutí rodičů. Je třeba zvážit více faktorů a to, jak je dítě staré, jak je zdravé, v jaké oblasti žije, jaký je životní styl rodiny apod. V každém případě je třeba vše řádně promyslet, protože i přes nesporné výhody očkování, mohou děti potrápit nežádoucí postvakciační reakce. Nepovinné očkování se týká rotavirové infekce, planých neštovic, žloutenky typu A, klíšťové encefalitidy, lidské papilomaviry nebo chřipky.
Přibližně ve dvou letech je vhodné dítě připravit a motivovat na očkování, neboť se nejedná pouze o jednorázový případ, ale očkování ho bude provázet i v dalším jeho životě. Základem je, aby se dítě netraumatizovalo, ale aby se posilovala jeho odvaha. Dítě musí spolupracovat s lékařkou i s rodiči. Před očkováním je dobrá vhodná motivace například naznačením očkování na hračce, dítě pochopí o jakou aktivitu půjde a jak celé očkování bude probíhat. Pokud je dostatečně o průběhu očkování informované a motivované, pak je klidné, nepláče a nebrání se podání vakcíny. Děti očkujeme vždy v přítomnosti některého z rodičů.
Kontrolní vyšetření kyčelních kloubů
Jedním z povinných zákonem stanovených vyšetření je prověření správného postavení kyčlí. Cílem těchto vyšetření je odhalit nedovinuté kyčelní klouby a špatné postavení kloubní hlavice vůči kloubní jamce. Vhodnou léčbou a následnou péčí je možno zabránit pozdějším poškozením a poruchám hybnosti kloubů, které by i v mladém věku mohly vyústit až v artrózu.
Vyšetření kyčelních kloubů je prováděno na ortopedickém pracovišti. První vyšetření probíhá ještě v porodnici, pak následuje kontrola mezi 2-3 týdne života novorozence, kdy jsou kyčle vyšetřeny ultrazvukem. Pak následují ještě kontroly v šesti týdnech a ve třech měsících. Ultrazvuk je šetrná vyšetřovací metoda, která nezatěžuje vyvíjející se organismus a dá se použít brzy po narození.
Nejčastější chronická onemocnění
Mnoho dětí postihuje alergické a astmatické onemocnění, které je způsobeno přecitlivělostí na určitou složku v prostředí, ve kterém žije. Při kontaktu s alergenem dochází k obranné reakci organismu, která se může projevit zrudnutím pokožky, svěděním, kopřivkou, vyrážkou, může docházet k slzení očí k obtížím při dýchání, přidat se může i zvracení nebo průjem. Alergenů je kolem nás plno a to jednak v potravinách, dále to může být pyl z kvetoucí trávy, stromů nebo z květů. Objevit se může alergie i na antibiotika, alergie na vosí či včelí bodnutí apod.
Onemocnění dýchacího ústrojí patří mezi velmi častá onemocnění dětského věku a vyskytuje se čím dál častěji. Mezi chronická respirační onemocnění patří chronická rýma, chronické záněty vedlejších dutin nosních, chronický zánět mandlí, zánět průdušek, bronchitida apod.
Na počátku chronického onemocnění stojí většinou akutní onemocnění a až poté nastupuje fáze chronická.
Respirační onemocnění
Respirační onemocnění doprovází teploty, kašel, rýma, děti nejčastěji postihují záněty nosní sliznice, záněty nosohltanu a nemusí se vždy jednat o chřipku. Příčinou respiračního onemocnění mohou být různé respirační viry nebo bakteriální infekce. Při těchto onemocnění je vhodné navštívit ošetřující lékařku, protože příznaky, které ukazují na respirační onemocnění, mohou souviset i s jinými závažnějšími chorobami.
Děti by měly dodržovat klid na lůžku, mít dostatečný přísun tekutin a vitamínů a lehce stravitelné jídlo bohaté na vitamíny. Antibiotika se nasadí pouze při vzniklých komplikacích. Většinou při léčbě postačí běžně dostupné léky na snížení teploty.
Stejně tak jako rýma, je i kašel běžným onemocněním dětí různého věku. Je ale třeba rozlišovat typy kašle a určit, zda se jedná o příznak vážnějšího onemocnění nebo o neškodný příznak nachlazení. Pokud dítě kašle a má ztížené dýchání, je návštěva u lékařky nezbytná. Kašel je obranný mechanismus, který čistí dýchací cesty při onemocnění a při zvýšené tvorbě hlenu. Je často příznakem onemocnění dýchacích cest. Pokud se jedná o suchý a dráždivý kašel jsou namáhány svaly břicha. Obvykle provází virová onemocnění a nejčastěji večer se intenzita kašle zvyšuje. Malý pacient by měl dostat lék, který kašel zklidní, aby si odpočinul a aby se vyspal. Po odeznění suchého kašle většinou nastupuje vlhký kašel, hlen se vytváří ve vyšší míře a hromadí se v dýchacích cestách. V této fázi je vhodné vykašlávání podpořit vhodnými léky.
Zdravá výživa, obezita dětí
Problematika dětské obezity je v současné době velmi aktuální téma. Obezita není již pouze kosmetickým problémem, ale nemocí, která může dětem přivodit vážné zdravotní problémy. Rodiče by více měli ovlivňovat negativně působící vlivy na jejich děti a nenechávat je zbytečně dlouho vysedávat u počítače, dbát na jejich stravovací návyky a především je vést ke zvýšení pohybové aktivity. Protože zejména u malých dětí zvýšení příjmu potravy bez dostatečné pohybové aktivity vede k obezitě již v předškolním věku.
Jedním z hlavních faktorů vzniku obezity je nesprávná výživa. Často se stává, že děti nesnídají, méně svačí a tyto nepravidelnosti pak mají za následek, že při obědě dítě zkonzumuje vše, co mu tzv. přijde pod ruku a nebo co je ještě horší, stravuje se v rychlém občerstvení, kde jsou k dispozici zejména vysoce kalorické potraviny. Mezi nezdravou výživu patří i sladké nápoje, které kromě vysokého počtu kalorií obsahují i velký podíl cukrů.
Obezita se podílí na vzniku a rozvoji mnoha závažných chorob, ale rovněž brání dětem rozvíjet jejich obratnost, protože váha způsobuje velké zatížení na dětskou kostru. Následně dochází ke špatnému držení těla kvůli ochabování zádových svalů a k vybočení páteře do strany. Obezita má za následek i ploché nohy, protože dochází k ochabování nožních svalů dolních končetin. Zdravotní rizika obezity s sebou nesou i dlouhodobé nemoci spojené s vysokým tlakem, srdečními chorobami nebo poruchami metabolismu tuků. Snadno může dojít i ke změně hladiny inzulínu, jelikož obézní děti cukr špatně zpracovávají. Při obezitě se v krvi nacházejí i vyšší hodnoty cholesterolu, které později mohou vést k ateroskleróze.
Velmi vážná jsou psychická rizika, protože díky své neobratnosti jsou děti terčem posměchu svých vrstevníků, mají potíže se sebevědomím a tak se vyčleňují z kolektivu. U dětí mohou psychické poruchy narušit i jejich duševní vývoj. Většinu těchto příčin mohou rodiče eliminovat a zdravým životním stylem ovlivnit fyzické a duševní zdraví svého dítěte. Záleží především na způsobu stravování, pohybové aktivitě, množství spánku a na udržování optimální tělesné hmotnosti. Nezbytné je naučit děti, aby uměly aktivně odpočívat, relaxovat a odolávat stresu, kterému jsou i oni v mládí vystaveni.
Atopický ekzém
Každý by se měl zamyslet nad životním stylem a nástrahami, které nám přináší. Již samotné znečištěné životní prostředí vyvolává řadu nemocí, které se dnes již nazývají civilizačními. Protože většina z nich není nápadná, není jim mnohdy věnována dostatečná pozornost, závažnost se časem ale projeví. Název atopie je formou alergického mechanismu, který podmiňuje vznik alergických chorob jako je ekzém, senná rýma, průduškový astmat apod. Atopie je dědičná, ale ne u každého se může projevit. Hlavní úlohu zde hraje především životní styl, zejména vliv výživy.
Atopický ekzém se projevuje u velké části dětské populace a je označován jako druh neinfekčního kožního zánětu, který se projevuje především velkým svěděním pokožky. Jde o chronické onemocnění, jehož hlavní charakteristikou je, že po nepříjemných týdnech nastává období úlevy, ale nikdy není jisté, že nedojde k jeho opětovnému šíření. Obecně řečeno, neexistuje způsob jak se tohoto onemocnění zbavit navždy. Na druhou stranu ale moderní medicína nabízí stále novější postupy léčby, kdy je možné zastavit šíření ekzému a problematická místa zhojit a zbavit alespoň dočasně potíží.
Alergickou reakci mohou spustit potraviny, zejména ořechy, ovoce, vejce, mléčné výrobky, tak i látky denní spotřeby jako vlněné látky nebo saponáty. Dále to může být prach, zvířecí srst atd.
Toto onemocnění se objevuje již u kojenců, případně v raném věku dítěte. Zároveň je ale třeba dodat, že s růstem dítěte a zejména v období dospívání, se potíže s ekzémem snižují a mnohdy i docela vymizí.
Kojenecký ekzém začíná kolem třetího měsíce věku dítěte. Nejprve se objevuje na tvářích, na čele nebo na bradě a poté se může rozšířit na kteroukoliv část těla. Projevuje se červenými pupínky nebo puchýřky, které mohou mokvat, svědí a dítě se neubrání škrábání, je pak neklidné a špatně usíná.
Zhoršení ekzému muže vyvolat například i prořezávání zoubků nebo očkování. Je třeba dbát i na to, aby se dítě zbytečně nepřehřívalo a nezapotilo.
Dětský ekzém se projevuje od batolecího věku až do 14 let, s přibývajícím věkem postupně charakter ekzému ubývá a proces se stává chronickým. U dětské formy se ekzém stěhuje z obličeje do loketních a kolenních jamek, na zápěstí a hřbet ruky. Zhoršení dětského ekzému nastává obvykle na jaře a na podzim, naopak pobyt na slunci dítěti prospívá. Během školních let se velké procento dětí zhojí, u některých se ale ekzém znovu objevuje v období puberty vlivem hormonálních změn.